logo

Připravované projekty Muzika Judaika

Unikátní koncerty na unikátní hudební nástroje
Signum laudis 1945


Mitsu Aoyama - monodrama

Popis projektu:

Monodrama „Mitsuko“ sepsala japonská autorka a režisérka paní Yasuko Omachi v roce 2004. Následující rok mělo premiéru v Tokiu, kde se na repertoáru udrželo dvě sezóny. Během nich zavítalo v japonském nastudování (s herečkou Kazuko Yoshiuki) také do městečka Poběžovice v severozápadní části Čech a před publikum Evropského parlamentu ve Štrasburku. Vysvětlení je jednoduché. Prostá japonská dívka Mitsuko Aoyama se totiž na sklonku devatenáctého století provdala v Tokiu za bývalého rakousko-uherského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergiho. Po jeho předčasném ukončení diplomatické kariéry se společně s ním vydala jako vůbec první žena asijského původu do Evropy, kde se trvale usadila. Stalo se tak nejprve na zámku Poběžovice v podhůří Českého lesa, a později kousek od bavorských hranic, na zámku Pivoň. Svému muži Heinrichovi povila sedm dětí, z nichž první dva, synové Hans a Richard, se narodili ještě v Tokiu. Ačkoliv sama žádné vzdělání, krom japonských tradičních umění, neměla, svým dětem poskytla ty nejlepší školy. Druhorozený Richard se tak záhy dostal mezi tehdejší evropskou intelektuální elitu a již v roce 1921 přišel s myšlenkou sjednocené Evropy. Svůj nápad konkretizoval o pár let později založením Panevropského hnutí, které se po 2. světové válce stalo základem pro zřízení Evropské unie. Proto je také Mitsuko Aoyama, ač původem Japonka, často zvána „matkou zakladatele sjednocené Evropy.“

Obsah:

Příběh tokijské dívky Mitsuko Aoyamy, která se po sňatku s rakouským diplomatem Jindřichem Coudenhove-Kalergim stala hraběnkou na českém panství, připomíná pohádku. Narodila se 7.července 1874 v Tokiu, v rodině Kitačiho Aoyamy, obchodníka se starožitnostmi a olejem. V roce 1891 se, tehdy sedmnáctiletá Mitsuko, náhodně seznámila s rakouským diplomatem, akreditovaným v Tokiu, hrabětem Jindřichem Coudenhove-Kalergim. Počáteční vzájemné sympatie se záhy změnily v lásku. 16.3.1892 se hrabě Jindřich, přes protesty obou rodin, s Mitsuko oženil. Svatba vzbudila v tehdejších evropských šlechtických kruzích senzaci. Koncem roku 1895 se Jindřich Coudenhove vzdal diplomatické kariéry a v lednu 1896 odplul s Mitsuko a se dvěma syny, narozenými v Tokiu, do Evropy. V dubnu 1896 se rodina trvale usídlila na poběžovickém panství, které Jindřich jako nejstarší syn po svých rodičích zdědil.

Mitsuko, vychovávaná přísným otcem v tradicích japonského budhismu, ještě v Japonsku přestoupila na katolickou víru a byla r.1895 arcibiskupem tokijským slavnostně pokřtěna v tokijské katedrále. V hloubi srdce však zůstala věrná filozofii a životnímu stylu své vlasti.

Manželé Jindřich a Mitsuko Coudenhove-Kalergi měli sedm dětí: syny Jana, Richarda, Gerolfa, dcery Elsu, Olgu a Idu a konečně syna Karla Jindřicha. V květnu 1906 Mitsuko náhle ovdověla. Původem městská dívka se po smrti manžela ocitla sama kdesi na konci cizího, neznámého světa. Rodina Coudenhove chtěla Mitsuko, neznalé evropských poměrů a způsobu řízení panství, stanovit poručníka. Ona se však odmítla této vůli podřídit a naopak s pomocí vlivných právníků získala souhlas k výlučnému poručnictví nad svými dětmi i nad správou majetku. Poběžovické panství řídila až do konce první světové války, kdy je předala nejstaršímu synovi Janovi a poté sama s mladšími dětmi přesídlila na nedalekou klášterní usedlost Pivoň, která byla součástí jejich tehdejšího panství. V malebném koutě Čech, uprostřed hlubokých lesů, prožila Mitsuko Coudenhove-Kalergi téměř třicet let života. V manželské pokoře a oddanosti, v trpělivosti vůči svým sedmi dětem a v nenaplněné touze po návratu do milovaného Japonska.

Cíle a přínos:

Seznámit české publikum s příběhem této obdivuhodné ženy, jejíž oddanost, houževnatost a vnitřní síla vzbuzuje dodnes obdiv a respekt. Zároveň na pozadí jejího osudu přiblížit méně známou část evropské historie, zejména v souvislosti s příběhem jejího druhorozeného syna Richarda. Monodrama „Mitsuko“ nabízí rovněž pohled na odlišnou kulturu a podporuje tak myšlenku vzájemného pochopení a tolerance, které bylo v dřívějších dobách, tj. až do vypuknutí 2.světové války, v Čechách samozřejmostí.

Jelikož chceme tento projekt koncipovat především jako zájezdové představení, vzniká nezávisle, bez podpory některé ze stálých pražských scén. Příslib na jeho pražské uvedení však máme od Divadla v Rytířské, kde nám producent Michal Mazač již potvrdil svůj zájem. Krom několika pražských představení (předpremiéra v říjnu 2014, slavnostní premiéra v listopadu 2014 a 3-5 představení pro školy) hodláme tento projekt uvést také v místech ČR, spjatých s osudem Mitsuko a dále ve Vídni, Bratislavě a Budapešti.

Dramaturgie projektu:

Vzhledem k tomu, že v letošním roce uplyne 140 let od narození Mitsuko Coudenhove-Kalergi a 120 let od narození jejího syna Richarda a současně si v květnu budeme připomínat 10.výročí vstupu ČR do EU, nabízí toto monodrama jedinečnou příležitost, jak v jednom divadelním příběhu všechna tato výročí shrnout a jak si je neformálně a přitom umělecky připomenout.

Hlavní a jedinou roli Mitsuko hodláme obsadit herečkou Zorou Jandovou, se kterou paní režisérka již dříve realizovala monodrama španělské autorky Glorie Montero Frida K. (Lyra Pragensis 2005 – 2009) a se kterou od roku 2010 až do současnosti uvedla v Paláci Akropolis a na zájezdech po ČR hru L.Feldeka „Smrt v růžovém“, o posledních dnech života Edith Piaf. Monodrama Mitsuko představuje z dramaturgického hlediska logické vyústění silných ženských příběhů a je další výzvou k nastudování sevřeného komorního útvaru, které divákům poskytuje velice intenzivní a intimní zážitek.